PRIBEH:
| Jednou, kdyz jsem byl novackem na High School, uvidel jsem kluka z nasi tridy, ktery sel ze skoly domu. Jmenoval se Kyle. Vypadalo to, ze nese domu vsechny sve ucebnice. Myslel jsem si: "Kdo by odnasel v patek vsechny knizky? Musi to byt pekny trouba.!" Ja mel naplanovany cely vikend - party a fotbalovy zapas s prateli na zitrejsi odpoledne... . Pokrcil jsem rameny a sel dal. Jak tak jdu, uvidel jsem bandu kluku co utikali jeho smerem. Bezeli na nej! Vytrhli mu knizky z rukou, podrazili nohy tak, ze pristal v blate. Jeho bryle odlitly a videl jsem je dopadnout do travy asi 10 stop od nej. Podival se na me a ja uvidel ten strasny smutek v jeho ocich. Rvalo mi to srdce. Pribehl jsem mu na pomoc a jak se plazil a hledal bryle, uvidel jsem v jeho ocich slzy. Podal jsem mu je a rekl: "Tihle kluci jsou hajzlove, neumi se normalne chovat!" Podival se na me, rekl: "Diky!" a na jeho tvari se objevil usmev. Byl to jeden z tech usmevu, co projevuji skutecnou vdecnost. Pomohl jsem mu sebrat knizky a zeptal se, kde bydli. Ukazalo se, ze nedaleko me. Ptal jsem se, proc jsem ho nikdy predtim nepotkal. Pry chodil na soukromou skolu. (Nikdy driv bych se nedal dohromady s klukem ze soukrome skoly..!"..) Nesl jsem mu par knizek a celou cestu jsme si povidali. Ukazalo se, ze je to prima kluk. Ptal jsem se, zda si nechce zitra zahrat fotbal. Pry "jo!" Cely vikend jsme byli spolu venku a ja poznal Kylea vic a oblibil si ho. I mi pratele ho vzali.. . V pondeli rano tu byl Kyle s hromadou knizek zpatky. Zastavil jsem ho a se smichem rekl, ze bude mit dobre svaly z tech knizek. Jen se smal a polovinu knizek mi nalozil. Behem ctyr let jsme se stali nejlepsimi prateli. Posledni rok jsem se premysleli o nejake stredni skole. Kyle se rozhodl pro Georgetown a ja pujdu na Duke. Vedel jsem, ze vzdycky budeme prateli a ty mile nebudou zadnym problemem. On se chtel stat lekarem a ja hodlal vyuzit stipendia na praci kolem fotbalu. Kyle byl premiantem tridy, tedy si musel pripravit proslov na zaverecnou slavnost skoly. Zlobil jsem ho, ze si zamachruje, ale byl jsem rad, ze to nemusim byt ja tam nahore a mluvit. Zaverecny den byl tady. Videl jsem Kylea, vypadal skvele! Byl jeden z tech kluku, ktery dospel a nasel se behem let na High School. Zesilil a moc mu slusely bryle. Mel vic devcat nez ja, vsechny ho milovaly, az jsem nekdy zarlil. Dnes byl ten den! Videl jsem, jak je nervozni z proslovu, tak jsem sel za nim, poplacal ho po zadech a rekl: "Hej, chlape, budes dobrej!" Podival se na me tim vdecnym pohledem, usmal se a "Diky!" - rekl. Zacatek proslovu mel za sebou, odkaslal si a pokracoval: "Zaver skoly je cas, abychom podekovali vsem, co nam pomohli pres tyto tezke roky. Rodicum, ucitelum, sourozencum, mozna trenerovi, ale hlavne pratelum. jsem tady, abych vam vsem, kteri jste neci pritel, rekl, ze byt nekomu pritelem, to je ten nejvetsi darek, ktery muzete nekomu dat! Reknu vam pribeh... Dival jsem se nevericne na sveho pritele, kdyz zacal vypravet o dni, kdy jsme se poprve potkali. Planoval, ze se o vikendu zabije. Mluvil o tom, jak si vyklidil skolni skrinku, aby jeho mama s tim nemela pozdeji starosti a nesl si veci domu. S vaznosti se na me podival a malinko se usmal: "Diky Bohu jsem potkal pritele. Ten me zachranil od meho nevysloveneho rozhodnuti...!" Slysel jsem to zdeseni v davu, kdyz ten prijemny a popularni kluk nam rekl vse o svem nejslabsim zivotnim momentu. Videl jsem jeho mamu a tatu, jak se na me divaji s vdecnosti v ocich. Dodnes si neuvedomuji hloubku sveho cinu . Nikdy nepodcenujte silu okamziku. Jednim jedinym gestem muzete zmenit zivot cloveka. Nekdy k lepsimu a taky obcas k horsimu. Buh nas vlozil do zivota toho druheho, abychom nekdy zasahli. Hledejte Boha v pratelich! "Pratele jsou andele, kteri te postavi na nohy, kdyz tva kridla maji problem si zpomenout, jak litat." "Neexistuje zadny zacatek nebo konec! Jedine co mas, je ted !" "Vcera je historie ..., zitra je nahodou ..., dnes je darkem... .! |
...