Keby bola Zem dedinou
|
Kdyby se celá populace planety Zem smrskla na vesnici se o stu obyvatel, kde by však zustal zachován pomer všech lidských odlišností – jak by potom tahle malickatá, ruznorodá vesnicka vypadala? Tak to presne bylo predmetem pátrání Philipa M. Hartera, lékare z Nemocnice u Stanfordské Univerzity. Tady jsou výsledky jeho výzkumu: Ve vesnici by žilo:
Premýšlejte o tom tímto zpusobem. Žijete-li v pekném byte, máte dost jídla a umíte císt, jste clenem velmi úzké skupiny. Máte-li pekný byt, jídlo, umíte císt a vlastníte pocítac, jste členem elity. Pokud se vzbudíte toto ráno a budete více zdraví, než nemocní, jste štastnejší, než celý milion lidí, který neprežije tento týden. Pokud jste nikdy nebyl v bitve, nezažil osamelost uveznení, utrpení, mucení, nebo sevrení hladu... jste na tom lépe než 500 milionu lidí tohoto sveta. Pokud mužete chodit na mše do kostela, aniž byste se museli obávat ponížení, zatcení, mucení nebo smrti, jste štastnejší než miliarda lidí, kterí nemají to štestí. Pokud máte jídlo v lednici, oblecení na sobe, strechu nad hlavou a kde spát... jste bohatší než 75 % lidí na této planete. Máte-li peníze v bance, ve své penežence a strádáte si do kasičky... jste mezi 8 % nejbohatších lidí sveta. Pokud jsou vaši rodiče stále naživu a svoji... jste velmi vzácný případ. Držíte-li hlavu zpríma s úsmevem na tváři a jste skutečne vdeční... jste požehnaní, protože vetšina lidí má tu možnost, ale nedelá to. Držíte-li nečí ruku, objímáte-li nekoho, nebo se jen dotýkáte jeho ramene, jste požehnaní, protože umíte nabídnout léčivý dotek. Pokud mužete číst tuto zprávu, jste požehnaní dvakrát, protože na vás nekdo myslel, a co víc, jste ješte požehnanejší než více než dve miliardy lidí, kterí nedokážou číst vubec. Mejte hezký den, spočítejte si svá požehnání a pošlete tuto zprávu dál, abyste připomneli všem ostatním, jak jsme požehnaní. |