Mobil
|
Po dlouhém zvazování jsem se rozhodl, ze koupím rodicum mobilní telefon. Bylo to skutecne dlouhé zvazování - v okolí uz vsichni meli mobil, jenom nasi jeste ne. Proc? Jsou to naprostí antitalenti na cokoliv elektronického. Dodnes vzpomínám, jak mou matku (50-letou) ucila osmiletá neter ovládat video. Samozrejme se to nepovedlo - komunikacní bariéra byla propastná. Neter pouzívala výrazy jako napr. predprogramování, showview a na matce bylo v tu chvíli videt, ze je jí do breku. Ale rekl jsem si - vyberu neco lehce ovladatelného, bude to mít jenom na príjem hovoru a sem tam na nejaké zavolání mne (telefonní seznam jsem dopredu vyloucil - slozité). Uz kdyz jsem vysvetloval, jak bude listovat v menu, rudnul jsem vzteky a prenechal jsem to radeji na prítelkyni, která má prece jenom vetsí trpelivost. V nedeli, kdyz jsme odjízdeli zpet do Prahy, se rodice tvárili, ze tomu rozumejí. Omyl! Hned den následující mi volal otec, ze to nefunguje! Delal to presne podle mých instrukcí, ale telefon je hluchý. Kdyz zadá císlo a potvrdí zeleným telefonkem, tak se nic nedeje. Vylucovací metodou jsme po pul hodine dosli k tomu, ze otec telefon nezapnul. Kdyz jsem se zacal nadechovat k výkriku, otec mi vynadal, ze jsem mu to nerekl, ze telefon doma taky nemusí zapínat! Dobre. Den druhý. Opet otec. Jsem na porade, musím odbehnout na chodbu. Otec volá, samozrejme z pevné linky. Mobil nefunguje. Triumfálním hlasem mi ohlasuje, ze ten MUJ krám tentokrát zapnul, postupoval presne podle instrukcí, a zase to nejde! Opet vylucovací metodou zjistíme, ze nezadal predvolbu. " Vzdyt volám jenom tady místní linku?!" OK Den tretí. Kdopak to volá? Jasne - otec. S úsmevem zvedám telefon a hlavou mi bleskne, jak si z otce budu delat legraci. Brzy poznávám, jak hluboce jsem se mýlil. Nesmeju se a otec také ne - já opet zacínám chytat nachovou barvu. Otec videl na Nove film a tam pred hovorem vzdy vytáhli ze sluchátka anténu. Pokousím se vysvetlit rozdíl mezi GSM a bezdrátovým telefonem. Beznadejné. Vzdávám to a vecer jdu na panáka. Zacínám chápat, co asi prozívají doktori na ARO - pocit naprosté beznadeje, vzteku, lítosti. Den ctvrtý. Otec. Nefunguje mobil. Jsem na obede, jídlo mi práve prestalo chutnat. Kricím. Lidé v restauraci se osklive dívají na toho hulváta, co tak hnusne mluví se svým otcem. Vylucovací metoda. Vybitá baterie. Místo otcovsko-synovských recí si vymenujeme jízlivé poznámky. Och.
Den ctvrtý. Zmena. Volá matka. Z pevné linky. Brecí. Asi prý rozbila
ten drahý telefon. Den pátý. Otec celý den nevolá. Zacínám si myslet, ze uz to chápe. Den sestý. Mýlil jsem se. Otec. Je vecer a tesil jsem se na Indianu Jonese v televizi. Po hovoru s tátou se musím jít projít a spílat Bohu, prírode a Alláhovi za to, ze me takto mucí. Otec je rozcilený a sprostý. Kricí. Má problémy s kyclemi a porád mu chodí nejaká obálka na obrazovku, ze má nejaký vzkaz. Otec opakovane chodí ze tretího patra (nemají výtah) do prízemí pro tu obálku. Tam nic není. Kdo sakra dal jeho adresu, aby mu takhle mohli posílat obálky?! A jak to, ze tam nikdy nic není??!! Jsem rozcilený a sprostý. Kricím. Vysvetluju princip hlasové schránky. V televizi Indiana Jones vycítá svému otci (Sean Connery), ze s ním zamlada nekomunikoval. Indiano - co já bych za to dal, kdyby se mnou muj otec nekomunikoval na stará kolena?!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Den sedmý. Nedele. Otec se chce usmírit a udelat mi radost. Proto chce pouzívat SMS. Odmítám. Diskutujeme. Vzájemné nadávky. Den osmý. V práci se nemuzu soustredit, bojím se, ze otec volal na Infolinku, privodil srdecní zástavu peti operátorum a oni si ted zjistí, ze telefon jsem kupoval já a poslou na me Ukrajince. Po obede ale prichází SMS!!! "vidisuztoumim" Sedím v kancelári, koukám z okna a premýslím o Gagarinovi, Dominiku Haskovi, Neilu Armstrongovi - jak nicotné byly jejich úspechy v porovnání s tímto obrovským krokem pro lidstvo!!! Muj otec umí odeslat SMS!!!! |